CO ŘÍKAJÍ HERBÁŘE A KNIHY O LÉČIVÝCH ROSTLINÁCH
…Nažky ostropestřce považuji za vůbec nejlepší rostlinný lék na játra. Spolu s játry léčí i žlučník a některé jiné choroby trávicího ústrojí.
Další možnosti uplatnění: napravuje poruchy krevního oběhu, prospívá při nízkém krevním tlaku, tonizuje cévy, příznivě ovlivňuje onemocnění srdečně-cévního systému, pomáhá i při migrénách a závratích, posiluje organismus, léčí různé druhy alergií, jako například kopřivku a sennou rýmu, osvědčuje se při astmatických záchvatech a odstraňuje nevolnost při cestování.
Aurélia Dugasová, Dionýs Dugas, Babiččiny bylinky – Průvodce našimi léčivými rostlinami, Ottovo nakladatelství, 2002
Plody ostropestřce pomáhají zejména při nemocech či poškození jater, ke kterým dochází např. při žloutence, mononukleóze, cirhóze či při nejrůznějších otravách – alkoholem, drogami, průmyslovými jedy nebo houbami. Požívání prášku z mletých plodů nebo pití odvaru urychluje regeneraci postižených jater a ovlivňuje tvorbu žluči, proto působí pozitivně i na celkovou látkovou výměnu. Droga prospívá při nízkém tlaku, tonizuje cévy, upravuje poruchy krevního oběhu a mírní migrény a závrati. Rovněž se doporučuje alergikům, při astmatických záchvatech a k odstranění cestovní nevolnosti. Ostropestřec lze doporučit na ztučnělá játra, při detoxikacích všeho druhu, rekonvalescenci, rakovině i po chemoterapii, proti únavě aj.
Odvar z kořene nebo natě (listů) se zevně používá při hemoroidech, křečových žilách a bércových vředech. Prášek z kořene nebo listů lze aplikovat při kožních chorobách.
Jaroslava Bednářová, Herbář aneb od anděliky k žindavě, Fortuna Libri, 2015
Silymarin izolovaný ze slupky plodu se považuje za látku chránící játra, přičemž se předpokládají různé způsoby působení. Používá se výhradně ve standardizovaných přípravcích k prevenci a léčení poškozených jater jedovatými látkami obsaženými v lécích, průmyslových škodlivinách nebo po akutních otravách muchomůrkou hlíznatou i podpůrně při chronických zánětech jater a cirhóze. Plodům ostropestřece mariánského jako droze se odpradávna připisuje schopnost uvolňovat křeče a podněcovat vyměšování žluče. Přípravky z nich se podávají při lehkých zažívacích potížích a k podpůrné léčbě funkčních žlučníkových potíží. Nať, která neobsahuje silymarin, se používá výhradně v lidovém léčitelství, a to při jaterních a žlučníkových potížích. Homeopatické přípravky z plodů se užívají rovněž při jaterních a žlučníkových chorobách a navíc při hemoroidech, křečových žilách a revmatických potížích.
Ingrid a Peter Schönfelder, Léčivé rostliny, Ottovo nakladatelství, 2010
