shutterstock_315921500_edited_edited.jpg

 OSTROPESTŘEC JAKO LÉK 

 

HLAVNÍ ÚČINNÉ LÁTKY A JEJICH PŮSOBENÍ

Ostropestřec lidem už po tisíciletí pomáhá při očistě organismu a ochraně či regeneraci jater. Jak to dělá? Posuny v odpovědi na tuto otázku přineslo úsilí vědců v padesátých a šedesátých letech 20. století, kdy byly postupně izolovány aktivní látky souhrnně označované jako silymarin. Tento soubor účinných látek tvoří především flavonolignany, z nichž nejdůležitější jsou silybin A a B (někdy také označovaný jako silibinin), isosilybin, silydianin a silykristin. Silymarinový komplex obsahuje také další flavonolignany, malé množství flavonoidů, mastné kyseliny a polyfenoly.

 

SILYMARIN - POMOC NEJEN PRO JÁTRA

Světová zdravotnická organizace již od sedmdesátých let 20. století uznává hepatoprotektivní účinky silymarinu, který je účinnou složkou registrovaných léčiv předepisovaných při léčbě jaterních onemocnění (např. chronické hepatitidy, jaterní cirhózy, při otravách hepatotoxickými látkami). Známý mechanismus prospěšných účinků silymarinu na jaterní tkáň spočívá především v silném antioxidačním a protizánětlivém působení. Laboratorně bylo prokázáno, že silymarin stabilizuje membrány jaterních buněk a zabraňuje tak průniku toxických látek. Zároveň podporuje eliminaci toxinů z buněk a podporuje regeneraci jaterních buněk.

Od osmdesátých let výrazně přibývá studií objasňujících mechanismy působení účinných látek silymarinu, což rozšiřuje jeho budoucí možnosti využití ve sféře oficiální medicíny, například v onkologické léčbě.

Ve prospěch využívání silymarinu při léčbě onkologických pacientů, minimálně jako prostředku mírnícího nežádoucí účinky onkologické léčby, se vyslovuje např. nedávná studie LF MU Brno. V jejím závěru se mj. uvádí: „…V souvislosti se zmírněním nežádoucích účinků onkologických léčiv jsou k dispozici přesvědčivé důkazy z klinických studií o prospěšnosti užívání silymarinu, a to zejména v souvislosti s hepatotoxicitou a poškozením kůže a sliznic radioterapií.“

Frassová Z., Rudá-Kučerová J., Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) jako podpůrný fototerapeutický prostředek v onkologii, https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/429/5250.pdf

Výzkumy potvrzují, že kromě blahodárného působení na játra má silymarin pozitivní vliv na správné fungování řady dalších orgánů (ledviny, plíce, žaludek, kůže, mozek…). Jeho velkou předností je bezpečnost užívání. Silymarin je obecně považován za bezpečný, jak plyne mj. z doporučení světových a evropských institucí (WHO, EMA). Jako u většiny rostlinných léčivých přípravků se nicméně nedoporučuje jeho užívání v době těhotenství a při kojení, a platí upozornění na možné alergické reakce (v tomto případě na rostliny z čeledi hvězdnicovitých). Ze zjištěných nežádoucích účinků jsou uváděny především mírné laxativní účinky nebo bolesti žaludku.

Pokud jde o užívání silymarinu jako doplňku stravy, je třeba mít na paměti, že na trhu jsou přípravky v různé kvalitě, a především s různým obsahem účinných látek. Platí jednoduché pravidlo: studujte obsah a složení přípravků a vybírejte ty, které mají co nejvyšší obsah silymarinu. Zahraniční zdroje doporučují vybírat přípravky s obsahem silymarinu alespoň 70-80 % a případně sledovat také obsah silybinu (ideálně nad 40 %).

 

PUBLIKOVANÉ VÝSLEDKY KLINICKÝCH STUDIÍ

Zvídavý čtenář, obzvláště pak čtenář znalý angličtiny, má dnes k dispozici řadu zdrojů, kde si může vyhledat či ověřit informace. Na téma „ostropestřec“, případně „silymarin“ a jejich účinné látky jsou k dispozici stovky publikací – vědecké články, výzkumné zprávy, souhrnné podklady sloužící regulačním orgánům k vydávání stanovisek a doporučení… Máte-li tedy zájem o nezprostředkované informace, zkuste zapátrat třeba v následujících zdrojích:

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/ - PubMed Central® (PMC) – archív článků z vědeckých časopisů, které jsou k dispozici ke stažení (pdf).

https://europepmc.org/ - Obdobná evropská platforma, pyšnící se ještě rozsáhlejší knihovnou vědeckých publikací.

Užitečným „vodítkem“ v záplavě odborných publikací mohou být seznamy zdrojové literatury v podkladových dokumentech pro vydávání rozhodnutí a oficiálních doporučení nadnárodních institucí. Pro představu o průběhu (a výsledcích) evropské debaty o přínosech plodu ostropestřce mariánského poslouží dokumenty dostupné na stránce Evropské lékové agentury (EMA): https://www.ema.europa.eu/en/medicines/herbal/silybi-mariani-fructus